Klubový večer s prezidentem EMCC Rizou Kadilarem

Ve čtvrtek 28.5. jsme na online klubovém večeru přivítali Rizu Kadilara, prezidenta EMCC. Inspirativní setkání bylo vedeno formou otázek směřovaných Rizovi, moderovala ho Radka Gilarová, prezidentka českého EMCC, do češtiny prostřednictvím chatu překládala Bára Belová.  Co se účastníci dozvěděli a čím se třeba nechali inspirovat?

O Rizovi

Riza je původem investiční bankéř, jeho slovy: „nobody is perfect, I am banker“, je rád s lidmi, asi 20 let se věnuje rozvoji lidí. Ke koučování se dostal v roce 2004, přes přátele z kurzu NLP, zhruba do roku 2010 se věnoval koučinku pro bono. V době ekonomické krize absolvoval pokračovací kurz a v jeho průběhu si uvědomil, že lidé jsou skutečnou hodnotou každé společnosti a začal se koučování věnovat intenzivněji. Riza působil jako prezident tureckého EMCC a nyní je globálním prezidentem.  Má robustní akademický základ, studoval např. na Stanfordu, a v rozvoji lidí a koučování nachází smysl života. 

V současnosti tráví celé dny na Zoomu, který používá už 8 let. Považuje ho za skvělou příležitost, jak cestovat z jedné země do druhé a zároveň pozvat lidi k sobě za pár vteřin, doslova „link and click“.  Nyní je takto v kontaktu nejen se spolupracovníky, ale i se svojí rodinou, která je v jiné zemi. Na Radčinu otázku, jaký je jeho nejlepší den, odpovídá s úsměvem, že ten dnešní. 

O EMCC a prezidentské roli

Na EMCC Riza oceňuje inkluzivitu, důraz na rozvoj a mentoring a sdílení zkušeností. Jako prezident tureckého EMCC měl prostor věnovat se více lidem lokálně, jako globální prezident už nemá k jednotlivým lidem tak blízko, ale zase má globální přesah větší rozsah toho, co může ovlivňovat. Například inicioval vznik standardů a akreditací pro týmové koučování. „Uvědomili jsme si, že týmové koučování má velkou budoucnost, ale že pro něj nemáme standardy, základ, takže jsme se zeptali lidí po světě, spolupracovali se školami, konzultovali např. s Davidem Clutterbuckem, testovali a vše to připravili. To je práce, která mne naplňuje, zároveň je to skutečný vliv na společnost.“

Další rozdíl mezi lokálním a globálním prezidenstvím vidí Riza v tom, že takto může rozšiřovat působení EMCC při zachování evropského místa, které mu patří. Snaží se šířit povědomí o EMCC do celého světa a posílit standardy. Zároveň připouští, že na globální úrovni to trochu trvá, není to rychlý zisk. Pro podporu vize EMCC je důležité sdílení, aktuálně nejen prostřednictvím Zoomu, ale i sociálních sítí, zejména Linkedinu i jakékoliv další, která přijde po ní. 

O globální EMCC konferenci „v Paříži“ 

Globální online konference EMCC (1.-3.6.2020) je otevřená všem, kdokoliv se může připojit, na jakoukoliv přednášku, workshop či networking. Proběhne několik networkingových sekcí, účastníci se skutečně budou rozdělovat do skupin. Bude jistým způsobem kopírovat konferenci, která měla proběhnout v Paříži. Budeme se snažit, aby se to podařilo. A možná, že právě on-line setkávání je naše budoucnost.  „Pouze 8 lidi z 700 přihlášených odřeklo účast, jinak všichni přijali, že konference bude online. Snad nás Zoom v pondělí nezklame a bude to fungovat“.  Zároveň se Riza moc těší do Prahy, kde prý ještě nebyl, takže doufá, že to konečně bude ta správná příležitost. 

Konference bude zaměřená na inkluzi. Pro Rizu: „Inkluze není jen slovo, znamená to, že se cítíte bezpečně, že někam patříte. A to je v tomto období moc důležité“. A pro kouče je to klíčová věc. „Víme, že jako lidé jsme prohráli se stroji, ale fungujeme společně jako lidé, tak stroje můžeme překonat“. 

O dalších trendech a budoucnosti koučování

V budoucnosti budeme se stále více a více připojeni, i prostřednictvím internetu věcí. Dříve jsme utíkali domů, abychom mohli dívat na televizi, teď můžeme vidět či slyšet kdykoliv cokoli, ale pomalu ztrácíme pocit sounáležitosti. 

Budeme se setkávat s tím, že se lidé budou bát o práci, to nás může také hodně ovlivnit. Bude narůstat strach. Mnohem více řešíme jako lidé pocit bezpečí, chceme se cítit dobře, ale musíme si uvědomit že well-being je vlastně past. Past štěstí, do které se chytáme.  Stále hledáme balanc, harmonii. Filozof Harari, autor knihy Sapiens říká, že je třeba se soustředit na to, co cítíte, vnímáte, praktikovat meditace, zaměřit se na sebe, na svoje pocity. 

Vše výše uvedené nám ukazuje, že koučink bude i nadále třeba.  Je třeba ho dostat více do povědomí, být při tom pokorní, neměli bychom tlačit. Riza sám v rámci výzvy EMCC 4×4 v době krize nabízel koučování zdarma. Vnímá to jako příležitost vyzkoušet koučování a jeho přínos těmi, kteří by si to jinak nemohli dovolit.  Upozorňuje, že koučováním nepomáháme jen k lepšímu výkonu, ale ovlivňujeme životy koučovaných, mají z něj užitek i jejich rodinní příslušníci. 

Další podporu a budoucnost koučování vidí Riza i ve využívání moderních technologií. Doslova říká: „Neztratíme svou práci kvůli robotům, ale kvůli tem, kteří vědí, jak pracovat s technologiemi. To platí i o koučovaní. Pokud bychom zůstali u pouze u svých standartních metod, tak bychom nemuseli byt už efektivní“. Proto navrhuje vytvořit si okruh aplikací, které se dají využít ke spolupráci, zajímat se o technologie, nástroje pro spolupráci, aplikace, o cokoliv, co může posunout koučink dál. 

O posílení pozice koučování 

Podpora členství koučů v mezinárodních organizacích je podle Rizy hodně závislá na lokálním přístupu, dá se argumentovat tím, že lidé, kteří jsou členy takové organizace, dodržují určitá pravidla, ctí etické a profesní standardy. Nechce kouče za každou cenu tlačit do členství, uvědomuje si, že koučové mohou fungovat i bez něj. Sám nemá stanovený cíl, kolik by za dobu jeho prezidenství mělo mít EMCC členů, spíše chce, aby si lidé tuto dobu pamatovali jako čas, kdy se dělaly dobré věci. 

Riza říká, že partnerství nevzniká partnery, ale společnými cíli, proto spíše doporučuje se zaměřit na benefity koučování, edukovat CEO a další stakeholdery o přínosech koučování a mentorigu. 

Popisuje příklady firem, které si vytvořily interní koučovací program a nechaly si ho akreditovat u EMCC, i to vnímá jako cestu k posílení pozice koučování ve firmách. 

O akreditaci

Riza si nedávnou obnovil individuální akreditaci na úrovni Senior Practicioner. K tomu sdílí svou zkušenost: „Myslím, si že je to základ, není to jednoduchý proces, ale když ho člověk dokončí, zjistí, že to je skvělý proces.“ Nejvíc si Riza užíval supervizi, pomohla mu při projektu 4×4, kdy se mu u klientů opakovaly stejné situace. Na základě supervize použil jiné metody, které zafungovaly. „Dobře mi fungovala reflexe, zpětná vazba od klientů i supervizorů. Celý proces byl vlastně oslavou mého koučování, mé změny.“ 

A na konec

Přestože online seminář končil ve 20 hodin, Riza měl po něm naplánovanou ještě jednu Zoom schůzku. Díky online setkání se cítil dobře naladěný, děkoval nám za to, protože na té následující schůzce ho čekalo potenciální řešení konfliktu. 

Riza setkání ukončil slovy, která jen doplnila jeho aktivní vztah k technologiím, online setkávání a využití všech příležitostí: „Dnes jsem poprvé na návštěvě ve vaší zemi, a cítím, že jsme na sebe napojeni, že jsme partneři, i když jsme se nepotkali. Diky on-line technologiím se můžeme setkávat všichni, můžeme se se vzájemně navštěvovat. Korona nás naučila spojovat se a dnešek je toho příkladem.“   

Zapsala Lenka Šilerová